Orientace v terénu

 

Ať jste začátečník či pokročilý, mapa apelací se vždycky hodí. Níže nabízím tu od WSG. V plném rozlišení je k dispozici zde.

Pod ní stručně apelace komentuji. Předem upozorňuji, že se jedná o zcela subjektivní pohled. :)

 

 

 

Ať se podíváte do jakékoli moudré knihy o víně z Bordeaux, hned na začátku se píše, že všechno se dělí na levý břeh a pravý břeh. Na tom levém je ve vínech převaha Cabernet Sauvignonu a na tom pravém Merlotu. V zásadě je to pravda, ale pro mě jsou důležitější apelace, neboli subregiony, které mají nejrůznější názvy a jsou definovány zejména půdními podmínkami.

Ale abychom v tom měli alespoň nějaký pořádek, vezmeme to postupně:

na levém břehu (řeky Gironde) najdeme region jménem Médoc a pod ním, na jihu Graves. Ten je také na levém břehu, ale už řeky Garonny, což je přítok Gironde.

Na pravém břehu Gironde, respektive jejího druhého přítoku Dordogne je Libournais (nazvaný podle největšího města v regionu Libourne), který v sobě zahrnuje v podstatě všechny pravobřežní apelace.

A zbývá území mezi řekami Garonnou a Dordogne, které nese název Entre-Deux-Mers.

Médoc

je asi nejznámější oblast. Jednak je to díky velkým vínům (Grands Crus classés en 1855), ale také kvůli spoustě vinařství, ze kterých je nemálo vskutku špičkových. V Médocu najdeme tyto apelace:

Médoc

Haut-Médoc

Saint Estéphe

Pauillac

Saint Julien

Margaux

Moulis

Listrac

Rozebírat každou z nich by se dalo donekonečna. Stručný a jasný názor nám na to řekla Karin Bernaleau z Chateau Mongravey: “Nejlepší půdu má Saint Julien, naopak Moulis a Listrac jsou chudé sestry z Médocu”. Určitě má kus pravdy, ale výjimka se vždycky najde (konkrétně pro mě Branas Grand Poujeaux z Moulis).

Za mě jsou vína ze Saint-Julienu krásná, sametově hladká, Saint-Estephe je má poněkud tvrdší, ale výborná, Pauillac jsou robusní, úžasná vína, Margaux jsou plná, elegantní vína.

Z Medocu jsem dlouhou dobu nepil nadprůměrné víno. To se změnilo, když jsem ochutnal Clos Manou nebo Le Reysse. V Haut-Médocu je spousta vinařství, ve kterých najdete celou paletu kvality - od úžasných vín přes průměrná až po propadáky.

Graves

má “pod sebou” velmi významnou apelaci výborných červených, ale i suchých bílých vín

Pessac-Léognan

která jednoznačně stojí za to ochutnat. A tím nemám na mysli lahve ze "značkových" velkých Chateaux za tisíce Kč. V malých vinařstvích zde najdete poklady doslova za pár stovek.

A dále už ne tak skvělá (i když výjimky se najdou)

Graves

a pak tři apelace, které jako jediné v Bordeaux jsou známé produkcí bílých sladkých vín. Tou nejznámější z nich je

Sauternes

a další dvě jsou

Barsac a Cérons.

Libournais

V tomto regionu září dvě hvězdy:

Saint-Emilion a Pomerol. V obou se dělají famózní vína (bohužel, jejich majitelé si je nechají dobře zaplatit :) ). Ale zejména v okolí Saint-Emilionu najdete mnoho menších vinařství, které mají vína výborná a za přijatelné ceny. Stačí hledat.

To samozřejmě neznamená, že ostatní apelace nestojí zato:

Lalande de Pomerol je apelace, kterou od Pomerolu odděluje říčka La Barbanne. I tady najdete klenoty, které nejsou komerčně tak známé, ale potěší smysly milovníka vína. A totéž platí i pro zdejší ostatní apelace:

Montagne, St.-Georges, Lussac a Puisseguin a úplně na východě Castillon a Francs.

Vína, která jsem z nich ochutnal mě mile překvapila a některá dokonce šokovala poměrem cena/výkon. Osobně se těším na to, až to tam projedu a ta vinařství navštívím.

Na opačném konci města Libourne, za řekou Isle, najdeme dvě rozlohou malé, ale kvalitou vína jedinečné apelace Fronsac a Canon Fronsac. Pokud jste ještě neměli tu čest, určitě doporučuji. Na jednu věc bych ale upozornil: není dobré je pít mladé. Vyplatí se čekat. Jean-Pierre Champseix z Château Vieux Chevrol (Lalande de Pomerol) trefně říká, že vína z Fronsacu mají “marketingový handicap”. Zdejší vinaři mají tu smůlu, že se jejich víno hůř prodává, protože se nikomu ze zákazníků nechce 10 let čekat, až bude víno na vrcholu.

A zbývají poslední dvě apelace: Blaye a Bourg. K těm vám bohužel nic neřeknu, protože jsem tam ještě nebyl a vína odtamtud nepil. Snad nebude dlouho trvat a budu mít tu příležitost.

Entre-Deux-Mers

O této oblasti jsou mé znalosti chabé, jelikož jsem tam byl jen jednou, a to pouze v Château Reaut (jejich víno určitě stojí za pozornost).

Entre-Deux-Mers však pro mě znamená mnoho v souvislosti s jiným vinařstvím. To vinařství se jmenuje Château Marjosse. Jeho majitel Pierre Lurton je pro mě personou už jenom proto, jak výborné víno se mu povedlo udělat v ročníku 2018. A hlavně, za jak příjemnou cenu ho prodává. :)